"re vera philosophiae corpus... agnoscere debet principatum philosophicae cogitationis...
ve skutečnosti musí každý filosofický systém ... přiznat prioritu filosofickému myšlení..."
(Fides et Ratio #4)
Svět – Země – Život
Zobrazují se příspěvky se štítkemTomáš Akvinský. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTomáš Akvinský. Zobrazit všechny příspěvky
úterý 29. listopadu 2011
TF JČU - panelová diskuse
Panelová diskuse na téma "Vztah víry a rozumu" byla myslím zdařilá, ohlasy byly zatím příznivé. Arcibiskup Duka přidal mj. i zajímavosti ze současného českého politického dění a prof. Skalický zavzpomínal na studia na Lateránské univerzitě v padesátých letech. (Pro mne a pro Dana Heidera byl obzvláště zajímavý fakt, že se Laterán profiloval ve via Capreoli v opozici vůči Angelicu, kde se pěstovala via Cajetani; tomismus byl tedy pluralitní již před posledním koncilem a to nejen ten "neoficiální", ale i ten v rámci 24 tomistických tezí). Setkání nezabředlo do "tomistických technikálií" (které zde právě píšu), což by nebylo dobré, protože publikum zahrnovalo i širší veřejnost, ale přes různé odbočky se setkáním vinula hlavní myšlenka. Něco jako: sv. Tomáš pomáhá v hlubšímu pochopení víry u těch, kteří ji již mají, i u těch, kteří ji teprve hledají. Zkrátka, všichni panelisté mluvili rozumně a jako věřící.
pondělí 28. listopadu 2011
Krystal OP (Aquinata) - TF JČU panelová diskuse
Sv. Tomáš patří k trvalým zdrojům inspirace pro katolické a v posledních letech i nekatolické filosofy. Snaha uvést Tomášovo dílo do češtiny se objevila již za první republiky, nyní je zásluhou nakladatelství Krystal OP opět tato snaha zhmotněná na pultech českých knihkupectví. Řada Aquinata obsahuje už celou řadu svazků, spolu s cennými úvodními studiemi a poznámkami:
- Tři dopisy Tomáše Akvinského
- Tomismus čtyřiadvaceti tezí
- Separované substance
- Kompenium teologie
- Rozprava s řeckými teology
- Otázky svědomí
- Otázky o duši
- O stvoření (výběr otázek z Teologické sumy)
- Tomáš a Kajetán o analogii jmen
- Rozdělení a metody vědy
- O lásce (výběr otázek z Teologické sumy)
- O pravdě, o mysli
- O zákonech v Teologické sumě
- De aeternitate mundi sv. Tomáše Akvinského v historické perspektivě
Zítra se u příležitosti nově vydávaných děl v této řadě koná na TF JČU v Českých Budějovicích panelová diskuse na téma "Tomáš Akvinský - vztah víry a rozumu" (účastníci: Dominik Duka, Karel Skalický, Tomáš Machula, Daniel Heider).
- Tři dopisy Tomáše Akvinského
- Tomismus čtyřiadvaceti tezí
- Separované substance
- Kompenium teologie
- Rozprava s řeckými teology
- Otázky svědomí
- Otázky o duši
- O stvoření (výběr otázek z Teologické sumy)
- Tomáš a Kajetán o analogii jmen
- Rozdělení a metody vědy
- O lásce (výběr otázek z Teologické sumy)
- O pravdě, o mysli
- O zákonech v Teologické sumě
- De aeternitate mundi sv. Tomáše Akvinského v historické perspektivě
Zítra se u příležitosti nově vydávaných děl v této řadě koná na TF JČU v Českých Budějovicích panelová diskuse na téma "Tomáš Akvinský - vztah víry a rozumu" (účastníci: Dominik Duka, Karel Skalický, Tomáš Machula, Daniel Heider).
pondělí 5. září 2011
Studia Neoaristotelica 2011-1
V prvém letošním čísle Studií Neoaristotelica vychází dvě studie v angličtině. První studie poskytuje stručný přehled aristotelského pojetí matematiky jakožto studia kvantity. Pochází z klávesnice předního australského filosofa Jamese Franklina. Druhá studie se týká interpretace jisté pasáže z Aristotelovy Metafyziky, kde se mluví o tom, že substance má vůči akcidentům prioritu. Autorem studie je italský doktorand Luca Gili. Zde jsou obsahy článků podle sekcí:
Aristotelianism in the History of Mathematics (James Franklin)
(1) "The Science of Quantity"
(2) Quantity: Continuous Quantity and Ratios
(3) Measurement and the Applicability of Mathematics
(4) Quantity: Discrete Quantity, Numbers and Sets
(5) "The Science of Structure"
(6) Conclusion
The Order Between Substance and Accidents in Aquinas's Thought (Luca Gili)
(1) Aristotle’s text: Metaphysics, XII, 1 (1069 a 18–30)
(2) Aquinas’s commentary
(3) Conclusion
Následují dvě české studie. První poskytuje obsáhlý a velmi jasný výklad Tomášova pojetí esence z jeho raného spisu De ente et essentia. Pochází od Václava Němce. Druhá je věnována pojetí přátelství u Aristotela, opět se jedná o velmi dobře napsaný příspěvek.
Tomášovo pojetí esence v De ente et essentia a jeho zdroje (Václav Němec)
(1) Pojetí esence podle Tomáše Akvinského
1.1 Termín „esence“ a jeho synonyma: quod quid erat esse, quidditas, natura, certitudo, forma
1.2 Esence a forma: forma totius a forma partis
1.3 Esence v jednotlivinách a v rozumu; celková a částečná esence
1.4 Esence a obecniny: druh, rod a diference
1.5 Esence jakožto jednotlivá, obecná a v absolutním smyslu
1.6 Esence jednoduchých substancí
1.7 Esence a bytí
(2) Tomášova modifikace Aristotela, její motivy a zdroje
2.1 Aristotelská východiska Tomášova pojetí esence
2.2 Tomášova reinterpretace Aristotela: esence jakožto „forma celku“
2.3 Tomášova polemika s Averroëm
2.4 Tomášův příklon k Avicennovi
2.5 Avicennovo a Tomášovo pojetí jako pokus o harmonizaci
2.6 Další aspekty Tomášovy modifikace: esence jednotlivá, obecná a uvažovaná absolutně
2.7 Esence „uvažovaná absolutně“ podle Avicenny
2.8 Tomášova syntéza
Přátelství, dobro, polis. K významu přátelství v celku Aristotelovy praktické filosofie (Jakub Jinek)
Dále máme jeden diskusní příspěvek k číslu VII(2010)-1: K objektivnímu bytí u Suáreze. Poznámka ke studii Jana Palkosky„Descartova ontologie mentální reprezentacea otázka Suárezova vlivu“ (Daniel Heider)
Dále čtyři recenze:
Nicolai de Orbellis: De distinctionibus
[asi první traktát]
Primus articulus erit de distinctione obiectiva et eius identitate
De distinctione rationis
Distinctio ex natura rei
Distinctio formalis
Distinctio realis
Distinctio essentialis
Distinctio se totis subiective
Distinctio se totis obiective
[a tady je asi druhý traktát]
Distinctio essentialis qualiter sit investiganda
Distinctio realis investigatur quadrupliciter
Distinctio formalis investigatur quadrupliciter
Distinctio modalis sive rationalis investigatur quadrupliciter a Beato Thoma et Doctore
Distinctio ex natura rei
Distinctio se totis subiective
Distinctio se totis obiective
Aristotelianism in the History of Mathematics (James Franklin)
(1) "The Science of Quantity"
(2) Quantity: Continuous Quantity and Ratios
(3) Measurement and the Applicability of Mathematics
(4) Quantity: Discrete Quantity, Numbers and Sets
(5) "The Science of Structure"
(6) Conclusion
The Order Between Substance and Accidents in Aquinas's Thought (Luca Gili)
(1) Aristotle’s text: Metaphysics, XII, 1 (1069 a 18–30)
(2) Aquinas’s commentary
(3) Conclusion
Následují dvě české studie. První poskytuje obsáhlý a velmi jasný výklad Tomášova pojetí esence z jeho raného spisu De ente et essentia. Pochází od Václava Němce. Druhá je věnována pojetí přátelství u Aristotela, opět se jedná o velmi dobře napsaný příspěvek.
Tomášovo pojetí esence v De ente et essentia a jeho zdroje (Václav Němec)
(1) Pojetí esence podle Tomáše Akvinského
1.1 Termín „esence“ a jeho synonyma: quod quid erat esse, quidditas, natura, certitudo, forma
1.2 Esence a forma: forma totius a forma partis
1.3 Esence v jednotlivinách a v rozumu; celková a částečná esence
1.4 Esence a obecniny: druh, rod a diference
1.5 Esence jakožto jednotlivá, obecná a v absolutním smyslu
1.6 Esence jednoduchých substancí
1.7 Esence a bytí
(2) Tomášova modifikace Aristotela, její motivy a zdroje
2.1 Aristotelská východiska Tomášova pojetí esence
2.2 Tomášova reinterpretace Aristotela: esence jakožto „forma celku“
2.3 Tomášova polemika s Averroëm
2.4 Tomášův příklon k Avicennovi
2.5 Avicennovo a Tomášovo pojetí jako pokus o harmonizaci
2.6 Další aspekty Tomášovy modifikace: esence jednotlivá, obecná a uvažovaná absolutně
2.7 Esence „uvažovaná absolutně“ podle Avicenny
2.8 Tomášova syntéza
Přátelství, dobro, polis. K významu přátelství v celku Aristotelovy praktické filosofie (Jakub Jinek)
Dále máme jeden diskusní příspěvek k číslu VII(2010)-1: K objektivnímu bytí u Suáreze. Poznámka ke studii Jana Palkosky„Descartova ontologie mentální reprezentacea otázka Suárezova vlivu“ (Daniel Heider)
Dále čtyři recenze:
- Bernd Roling: Drachen und Sirenen. Die Rationalisierung und Abwicklungder Mythologie an den europäischen Universitäten , Brill 2010 (Ulrich G. Leinsle)
- Marian Kuna: Úvod do etiky ctnosti (Andrea Blaščíková)
- Kelvin Knight, Paul Blackdale (eds.): Alasdair MacIntyres Revolutionary Aristotelianism: Ethics, Resistance and Utopia, Lucius et Lucius 2008 (Eva Makúchová a Gabriela Martišková)
- Richard Swinburne: Bůh jako vysvětlení , Triton 2011 (Ondřej Kočnar)
Nicolai de Orbellis: De distinctionibus
[asi první traktát]
Primus articulus erit de distinctione obiectiva et eius identitate
De distinctione rationis
Distinctio ex natura rei
Distinctio formalis
Distinctio realis
Distinctio essentialis
Distinctio se totis subiective
Distinctio se totis obiective
[a tady je asi druhý traktát]
Distinctio essentialis qualiter sit investiganda
Distinctio realis investigatur quadrupliciter
Distinctio formalis investigatur quadrupliciter
Distinctio modalis sive rationalis investigatur quadrupliciter a Beato Thoma et Doctore
Distinctio ex natura rei
Distinctio se totis subiective
Distinctio se totis obiective
pátek 12. srpna 2011
Metafyzická fyzika: pohyb a Bůh
Série For Dummies se mi stává jednou z nejoblíbenějších. Abych mohl číst pokročilejší studie k filosofii fyziky (19.07.2011), potřeboval jsem si zopakovat středoškolskou fyziku. Fyzika pro Filosofa ... tedy chci říci pro Zabedněnce ... je opět vynikající, přesná a čtivá kniha (16.07.2010):
Obsah:
Část I: Dát Fyziku do pohybu
1. Použití fyziky pro porozumění Tvého světa
2. Porozumění základním elementům fyziky (měření, algebra, trigonometrie ...)
3. Potřeba rychlosti (přemístění, čas, rychlost, zrychlení)
4. Následovat směr: Kudy jdeš? (vektory, sčítání, rozklad na složky ...)
Část II: Síly Fyziky buďtež s Tebou
5. Kdy tlačení přejde v roztlačení: Síla (Newtonovy tři pohybové zákony)
6. Ach to tažení: Nakloněné roviny a tření
7. Kroužení kolem kruhových pohybů a orbitů
Část III: Projevení energie v práci
8.Dostat z fyziky nějakou práci (kinetická a potenciální energie, negativní práce, zákony zachování)
9. Rozhýbání objektů: hybnost a impuls síly
10. Natahování s úhlovou kinetikou
11. Kolem a kolem s rotační dynamikou
12. Pružiny: jednoduchý harmonický pohyb
Část IV: Položení zákonů termodynamiky
13-15.
Část V: Nabít se eletřinou a magnetismem
16-20.
Zatím jsem dokončil kapitoly o klasické mechanice. Již klasická mechanika je fascinující a filosoficky relevantní. Např. první Newtonův pohybový zákon tvrdí, že jestliže na těleso nepůsobí žádné vnější síly, těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu. (A toto je nakonec stejně relativní vůči zvolené soustavě - např. jsem v klidu vůči Zemi, ale kolem osy se otáčím rychlostí asi 1070 km/h a kolem Slunce rychlostí 107 280 km/h).
Jak je to vše překvapivé a neintuitivní, vždyť ve světě běžné zkušenosti potřebujeme k udržení věcí v pohybu používat hodně svých sil!
Někteří tomističtí filosofové se stále ještě s prvním Newtonovým pohybovým zákonem nesmířili [srv. např. diskusi u Wippela 2000: 448-456]. Důvodem jsou jakési úvahy o potenci a aktu. Navíc se zdá, že tento zákon o setrvačnosti ohrožuje první z pěti slavných Tomášových argumentů pro Boží existenci. Ve zjednodušené verzi:
(P1) Existuje pohyb.
(P2) Cokoli je pohybováno je něčím pohybováno.
(P3) Řada hybatelů nemůže být nekonečná.
(Z) Existuje První Hybatel, neboli Bůh.
Newtonův první pohybový zákon falsifikuje P2 a proto jsou stále "metafyzikové", kteří tento zákon odmítají. Samozřejmě jsou nejrůznější cesty jak argument vyspravit a přitom tento zákon přijímat, např. vzít pohyb Newtonovsky jako změnu stavu (takto to prý pojal Jacques Maritain) či interpretovat pojem pohybu v tomto argumentu jako nějakou kvalitativní změnu (tj. nikoli místní pohyb).
----------
Holzner, Steven (2006) Physis for Dummies. Indianapolis, IN: Wiley.
Wippel, John P. (2000) The Metaphysical Thought of Thomas Aquinas: From Finite Being to Uncreated Being. Washington, DC: CUA Press, s. 448-456.
Obsah:
Část I: Dát Fyziku do pohybu
1. Použití fyziky pro porozumění Tvého světa
2. Porozumění základním elementům fyziky (měření, algebra, trigonometrie ...)
3. Potřeba rychlosti (přemístění, čas, rychlost, zrychlení)
4. Následovat směr: Kudy jdeš? (vektory, sčítání, rozklad na složky ...)
Část II: Síly Fyziky buďtež s Tebou
5. Kdy tlačení přejde v roztlačení: Síla (Newtonovy tři pohybové zákony)
6. Ach to tažení: Nakloněné roviny a tření
7. Kroužení kolem kruhových pohybů a orbitů
Část III: Projevení energie v práci
8.Dostat z fyziky nějakou práci (kinetická a potenciální energie, negativní práce, zákony zachování)
9. Rozhýbání objektů: hybnost a impuls síly
10. Natahování s úhlovou kinetikou
11. Kolem a kolem s rotační dynamikou
12. Pružiny: jednoduchý harmonický pohyb
Část IV: Položení zákonů termodynamiky
13-15.
Část V: Nabít se eletřinou a magnetismem
16-20.
Zatím jsem dokončil kapitoly o klasické mechanice. Již klasická mechanika je fascinující a filosoficky relevantní. Např. první Newtonův pohybový zákon tvrdí, že jestliže na těleso nepůsobí žádné vnější síly, těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu. (A toto je nakonec stejně relativní vůči zvolené soustavě - např. jsem v klidu vůči Zemi, ale kolem osy se otáčím rychlostí asi 1070 km/h a kolem Slunce rychlostí 107 280 km/h).
Jak je to vše překvapivé a neintuitivní, vždyť ve světě běžné zkušenosti potřebujeme k udržení věcí v pohybu používat hodně svých sil!
Někteří tomističtí filosofové se stále ještě s prvním Newtonovým pohybovým zákonem nesmířili [srv. např. diskusi u Wippela 2000: 448-456]. Důvodem jsou jakési úvahy o potenci a aktu. Navíc se zdá, že tento zákon o setrvačnosti ohrožuje první z pěti slavných Tomášových argumentů pro Boží existenci. Ve zjednodušené verzi:
(P1) Existuje pohyb.
(P2) Cokoli je pohybováno je něčím pohybováno.
(P3) Řada hybatelů nemůže být nekonečná.
(Z) Existuje První Hybatel, neboli Bůh.
Newtonův první pohybový zákon falsifikuje P2 a proto jsou stále "metafyzikové", kteří tento zákon odmítají. Samozřejmě jsou nejrůznější cesty jak argument vyspravit a přitom tento zákon přijímat, např. vzít pohyb Newtonovsky jako změnu stavu (takto to prý pojal Jacques Maritain) či interpretovat pojem pohybu v tomto argumentu jako nějakou kvalitativní změnu (tj. nikoli místní pohyb).
----------
Holzner, Steven (2006) Physis for Dummies. Indianapolis, IN: Wiley.
Wippel, John P. (2000) The Metaphysical Thought of Thomas Aquinas: From Finite Being to Uncreated Being. Washington, DC: CUA Press, s. 448-456.
Štítky:
Aristotelés,
Boží existence: kosmologické argumenty,
mechanika,
Newton Izák,
pohyb,
síla,
Tomáš Akvinský,
tomismus
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

