pátek 12. srpna 2011

Metafyzická fyzika: pohyb a Bůh

Série For Dummies se mi stává jednou z nejoblíbenějších. Abych mohl číst pokročilejší studie k filosofii fyziky (19.07.2011), potřeboval jsem si zopakovat středoškolskou fyziku. Fyzika pro Filosofa ... tedy chci říci pro Zabedněnce ... je opět vynikající, přesná a čtivá kniha (16.07.2010):


Obsah:

Část I: Dát Fyziku do pohybu
1. Použití fyziky pro porozumění Tvého světa
2. Porozumění základním elementům fyziky (měření, algebra, trigonometrie ...)
3. Potřeba rychlosti (přemístění, čas, rychlost, zrychlení)
4. Následovat směr: Kudy jdeš? (vektory, sčítání, rozklad na složky ...)
Část II: Síly Fyziky buďtež s Tebou
5. Kdy tlačení přejde v roztlačení: Síla (Newtonovy tři pohybové zákony)
6. Ach to tažení: Nakloněné roviny a tření
7. Kroužení kolem kruhových pohybů a orbitů
Část III: Projevení energie v práci
8.Dostat z fyziky nějakou práci (kinetická a potenciální energie, negativní práce, zákony zachování)
9. Rozhýbání objektů: hybnost a impuls síly
10. Natahování s úhlovou kinetikou
11. Kolem a kolem s rotační dynamikou
12. Pružiny: jednoduchý harmonický pohyb
Část IV: Položení zákonů termodynamiky
13-15.
Část V: Nabít se eletřinou a magnetismem
16-20.

Zatím jsem dokončil kapitoly o klasické mechanice. Již klasická mechanika je fascinující a filosoficky relevantní. Např. první Newtonův pohybový zákon tvrdí, že jestliže na těleso nepůsobí žádné vnější síly, těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu. (A toto je nakonec stejně relativní vůči zvolené soustavě - např. jsem v klidu vůči Zemi, ale kolem osy se otáčím rychlostí asi 1070 km/h a kolem Slunce rychlostí 107 280 km/h).

Jak je to vše překvapivé a neintuitivní, vždyť ve světě běžné zkušenosti potřebujeme k udržení věcí v pohybu používat hodně svých sil!

Někteří tomističtí filosofové se stále ještě s prvním Newtonovým pohybovým zákonem nesmířili [srv. např. diskusi u Wippela 2000: 448-456]. Důvodem jsou jakési úvahy o potenci a aktu. Navíc se zdá, že tento zákon o setrvačnosti ohrožuje první z pěti slavných Tomášových argumentů pro Boží existenci. Ve zjednodušené verzi:

(P1) Existuje pohyb.
(P2) Cokoli je pohybováno je něčím pohybováno.
(P3) Řada hybatelů nemůže být nekonečná.
(Z) Existuje První Hybatel, neboli Bůh.

Newtonův první pohybový zákon falsifikuje P2 a proto jsou stále "metafyzikové", kteří tento zákon odmítají. Samozřejmě jsou nejrůznější cesty jak argument vyspravit a přitom tento zákon přijímat, např. vzít pohyb Newtonovsky jako změnu stavu (takto to prý pojal Jacques Maritain) či interpretovat pojem pohybu v tomto argumentu jako nějakou kvalitativní změnu (tj. nikoli místní pohyb).
----------
Holzner, Steven (2006) Physis for Dummies. Indianapolis, IN: Wiley.
Wippel, John P. (2000) The Metaphysical Thought of Thomas Aquinas: From Finite Being to Uncreated Being. Washington, DC: CUA Press, s. 448-456.

2 komentáře:

  1. Setrvacnost a 1. Akvinskeho cestu (z pohybu) k sobe vztahuje A. Kenny v knize Five Ways. (To je ta, co G. Klimu donutila delat, co dela.)

    Na free-books.dontexist.com je kniha Simona Olivera Philosophy, God and Motion.

    OdpovědětVymazat
  2. Kdysi jsem Kennyho knihu prolistoval, ale nemám ji momentálně k disposici. Tu anekdotku o Klimovy jsem nevěděl. Díky za odkaz na knihu Simona Olivera. Jedná se o knihu z hnutí tzv. "radical orthodoxy", zajímavé, byť ne zcela sympatické hnutí.

    OdpovědětVymazat

Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou.blogspot.com