pondělí 12. září 2011

Ens rationis between Suárez and Caramuel (John P. Doyle)

V poslední době už nezvládám pravidelné příspěvky na blog. Není to ale mou leností, spíš tím, že mám stále řadu různorodých povinností. Dovedl jsem sice své filosofické poradenství v projektu "Příroda, krajina, lidé" do zdárného závěru, ovšem v následujících čtyřech měsících se budu snažit soustředit se na přípravu své knihy "Ens rationis Between Suárez and Caramuel: A Study in Scholasticism of the Baroque Era" do tisku. Smlouvu o publikaci mám s Fordham University Press pro jejich novou sérii Medieval Philosophy: Texts and Studies (ed. Gyula Klima). Příprava knihy bude nanštěstí provázena řadou pracovních rozptýlení v Horské synagoze Hartmanice, na České Zemědělské Univerzitě, šéfredaktorováním Studií Neoaristotelica, a nově také výukou na Teologické Fakultě JČU a (skromnou) participací na projektu mé manželky (vytvoření sítě Venkovských komunitních škol).
     Kniha bude vycházet z mé disertace (obhájené v r. 2008), ovšem je třeba ji aktualizovat, protože jsem publikoval v mezičase řadu článků a dále bych rád integroval alespoň nejdůležitější literaturu, která zatím vyšla. V posledních dnech se např. znovu zabývám články John P. Doyla, které vloni vyšly jako "vybrané sebrané spisy" (kompletní bibliografii udržuje Raul Corazzon):


Collected Studies on Francisco Suarez SJ (1548-1617)
eds. Victor Salas and John P. Doyle (Leuven: Leuven Uni Press, 2010)

(G-BOOKS z nějakého důvodu stále ještě uvádí jako editora Martina Stona, místo Victora Salase).


Obsah:
  1. Francisco Suárez, His Life, His Works, His Doctrine, and Some of His Influence
  2. Suárez on the Reality of the Possibles (1967)
  3. Suárez on the Analogy of Being (1969)
  4. Suarezian and Thomistic Metaphysics before Judgement of Heidegger (1972)
  5. The Suarezian Proof for God's Existence (1982)
  6. Prolegomena to a Study of Extrinsic Denomination in the Work of Francis Suarez, S.J. (1984)
  7. Suárez on Beings of Reason and Truth (1987-1988)
  8. Suárez on the Unity of a Scientific Habit (1991)
  9. Suárez on the Truth of the Proposition "This is My Body" (2000)
  10. Suárez on Preaching the Gospel on the Law of Nations
  11. Suárez on Human Rights
  12. Francisco Suárez on the Interpretation of Laws
  13. Postscript and Prospects
  14. Bibliography, Index of Names and Index of Terms
Novum je v této knize pouze první bio-bibliografický esej a poslední postscript. V úvodu Doyle výstižně shrnuje své příspěvky (v retrospektivě mnohem jasněji než tak, jak je původně publikoval). V postskriptu Doyle klade důraz na "supertranscendentálie" a jejich význam. Zvýrazněná kurzíva je teze, kde s ním nesouhlasím:

"Again, looking forward to seventeenth-century disciples of Suárez, usually but not exclusively Jesuits, the articles in this collection may prompt research into their advancement of a new concept of "supertranscendental" being. This was a concept wide enough to embrace both the real being which Suárez termed the object of metaphysics and the being of reason which he, like Aristotle and all his followers, excluded from that object. My publications since the origian appearance of most of the present articles have included an entry entitles, "Supertranszendent," which I wrote for volume 10 (1999) of the Historische Wörterbuch der Philosophie. As far as I know, this entry marks the first time the subject of supertranscendental being has been addressed in any philosophical dictionary or encyclopedia. In my estimate, however, it is only the harbinger of a radically new assessment of the role of Suárez and his disciples in the development of seventeenth-century metaphysics and epistemology, all the way to a general theory of objects. Foremost among those who have seen this is Jean-Françoise Courtine, who thinking back to the ancient Stoics, has aptly given this theory and knowledge of supertranscendental being the name of "tinology".
   This development occured in the areas of intentionality and of the modern shift from a naive confidence in our ability to know things in themselves toward more reflection upon knowers and what they can know. This was away from real being outside the mind and toward objectivity as such. From my own research, I can say that, in the Jesuit tradition after Suárez, this shift centered on what he in the wake of Aristotle and Aristotelians before himself had excluded from the subject matter of metaphysics, namely, beings of reason. By the end of the seventeenth century, far from being excluded, such beings, explicitly equated with Aristotle's "being as true," were at the heart of metaphysics and, concequent to that, at the heart of both theoretical and practical philosophy. [Note 6: For some essays in which I have developed facets of this, let me direct the reader to "'Extrinsic Cognoscibility': A Seventeenth-Century Super-transcendental Notion," The Modern Schoolman 68 (1990): 57-80; "Another God, Chimerae, Goat-stags, and Man-Lions: A Seventeenth-Century Debate about Impossible Objects," The Review of Metaphysics 48 (1995): 771-808; "Between Transcendental and Transcendental: The Missing Link?" The Review of Metaphysics 50 (1997): 783-815; and "Supertranscendental Nothing: A Philosophical Finisterre," Medioevo 24 (1998): 1-30." (pp. 390-391)

Doyle by dále rád prozkoumal 'ens morale' a to je opravdu projekt užitečný: 

"Joining theoretical with practical and then continuing to to explore post-Suarezian though on super-transcendentals, I would want to develop a territory where others, most notably Theo Kobusch [Note 8: Cf. Sein und Sprache: Historische Grundlegung eine Ontologie der Sprache ... 1987, and Die Entdeckung der Person: Metaphysik der Freiheit und modernes Menschenbild ... 1997], have pioneered. This is the area of "moral being" (ens morale). Bolstered by various findings in sixteenth and seventeenth-century Scholastic philosophy, I see moral being as the volitional side of being of reason. As being of reason is formed in the wake of intellectual activity, moral being owes its undeniable reality to the activity of human wills. Among other things, I am thinking of items like jurisdiction, the authority of judges, legal litigations, contracts, rights and duties - especially, property rights, their registration, and their recognition - legal wills, the value of coins or of words, academic qualifications and degrees, signs generally, promises, and a myriad of other things which are dependent upon human willing and which introduce new, not evidently categorial, facts into the world of human persons. Suárez has in different contexts dealt with such things and dealing with them became commonplace in those and other contexts among Jesuits and non-Jesuits after, who mutatis mutandis were dependent upon him or who shared a common outlook with him. For this last, I immediately recall his fellow Jesuits at the University of Coimbra, the so-called Conimbricenses, a major portion of whose semiotic theory I recently made available to English readers [Conimbricenses: Some Questions on Signs, 2001]." (pp. 391-392)

Doyle své celoživotní studium renezanční a barokní scholastiky shrnuje a dále s Boží pomocí plánuje takto:

"... my research sine the original appearance of the essays in this collection is leading in two directions. I want on one side to show that in the seventeenth century of Descartes and others depending so much on the notion of objective being, disciples of Suárez were developing a detailed and sophisticated understanding of objective being and intentionality itself. On the other side, in the same century when so many modern ideas of personal rights, citizenship, government, and international law were taking shape, people like Locke, Grotius, Pufendorf, and the Wolff, were reading Suárez and being influenced by him. Linking both sides together is again the two notions of beings of reason and moral beings. To set the stage for all of this provides a main rationale for making the materials in this colleciton available to awider readership." (p. 392)

Vůči této velkolepe vizi jsem ovšem skeptický hned ve dvou ohledech:  (1) Tematika objektivního bytí a intencionality je širší než tematika pomyslných jsoucen a to jak pro Suáreze, tak pro Descarta (ten dokonce výraz ens rationis téměř nepoužívá); pomyslná jsoucna jsou speciálním případem nutně nemožných intentionálních jsoucen a mimo tradiční tomismus/skotismus hrají v rámci filosofických systémů okrajovou roli. (2) Propojení tematiky pomyslných a morálních jsoucen je výborný nápad, ovšem z hlediska systematického, nikoli historického: nenašel jsem zatím žádného barokního autora, který by toto propojení explicitně rozpracoval či alespoň zmínil.

pondělí 5. září 2011

Studia Neoaristotelica 2011-1

V prvém letošním čísle Studií Neoaristotelica vychází dvě studie v angličtině. První studie poskytuje stručný přehled aristotelského pojetí matematiky jakožto studia kvantity. Pochází z klávesnice předního australského filosofa Jamese Franklina. Druhá studie se týká interpretace jisté pasáže z Aristotelovy Metafyziky, kde se mluví o tom, že substance má vůči akcidentům prioritu. Autorem studie je italský doktorand Luca Gili. Zde jsou obsahy článků podle sekcí:

Aristotelianism in the History of Mathematics (James Franklin)
     (1) "The Science of Quantity"
     (2) Quantity: Continuous Quantity and Ratios 
     (3) Measurement and the Applicability of Mathematics 
     (4) Quantity: Discrete Quantity, Numbers and Sets
     (5) "The Science of Structure"
     (6) Conclusion

The Order Between Substance and Accidents in Aquinas's Thought (Luca Gili)
     (1) Aristotle’s text: Metaphysics, XII, 1 (1069 a 18–30)
     (2) Aquinas’s commentary
     (3) Conclusion

Následují dvě české studie. První poskytuje obsáhlý a velmi jasný výklad Tomášova pojetí esence z jeho raného spisu De ente et essentia. Pochází od Václava Němce. Druhá je věnována pojetí přátelství u Aristotela, opět se jedná o velmi dobře napsaný příspěvek.

Tomášovo pojetí esence v De ente et essentia a jeho zdroje (Václav Němec)
     (1) Pojetí esence podle Tomáše Akvinského
          1.1 Termín „esence“ a jeho synonyma: quod quid erat esse, quidditas, natura, certitudo, forma
          1.2 Esence a forma: forma totius a forma partis
          1.3 Esence v jednotlivinách a v rozumu; celková a částečná esence
          1.4 Esence a obecniny: druh, rod a diference
          1.5 Esence jakožto jednotlivá, obecná a v absolutním smyslu
          1.6 Esence jednoduchých substancí
          1.7 Esence a bytí
     (2) Tomášova modifikace Aristotela, její motivy a zdroje
          2.1 Aristotelská východiska Tomášova pojetí esence
          2.2 Tomášova reinterpretace Aristotela: esence jakožto „forma celku“
          2.3 Tomášova polemika s Averroëm
          2.4 Tomášův příklon k Avicennovi
          2.5 Avicennovo a Tomášovo pojetí jako pokus o harmonizaci
          2.6 Další aspekty Tomášovy modifikace: esence jednotlivá, obecná a uvažovaná absolutně
          2.7 Esence „uvažovaná absolutně“ podle Avicenny
          2.8 Tomášova syntéza

Přátelství, dobro, polis. K významu přátelství v celku Aristotelovy praktické filosofie (Jakub Jinek)

Dále máme jeden diskusní příspěvek k číslu VII(2010)-1: K objektivnímu bytí u Suáreze. Poznámka ke studii Jana Palkosky„Descartova ontologie mentální reprezentacea otázka Suárezova vlivu“ (Daniel Heider)

Dále čtyři recenze: 
  1. Bernd Roling: Drachen und Sirenen. Die Rationalisierung und Abwicklungder Mythologie an den europäischen Universitäten , Brill 2010 (Ulrich G. Leinsle)    
  2. Marian Kuna: Úvod do etiky ctnosti (Andrea Blaščíková)   
  3. Kelvin Knight, Paul Blackdale (eds.): Alasdair MacIntyres Revolutionary Aristotelianism: Ethics, Resistance and Utopia, Lucius et Lucius 2008 (Eva Makúchová a Gabriela Martišková)  
  4. Richard Swinburne: Bůh jako vysvětlení , Triton 2011 (Ondřej Kočnar) 
A nakonec zajímavou edici Stanislava Sousedíka (z dvou manuskriptů - díky krakovskému Sousedík zjistil identitu autora, totiž Nicolaie de Orbellis, z. 1472/75). Jedná se o spisek pro studenty, aby se nebáli Scota. Nicolai vychází z názorů "Scota a Francisca de Mayronis". Spisek má nakonec docela jinou strukturu, než je slíbená v úvodu. Podle Lukáše Nováka jsou to dva spojené traktáty: "v tom prvním se proberou ohlášené artikuly (ale pozpátku), a pak je k tomu přilepený další traktát."

Nicolai de Orbellis: De distinctionibus
[asi první traktát]
Primus articulus erit de distinctione obiectiva et eius identitate 
   De distinctione rationis 
   Distinctio ex natura rei
   Distinctio formalis
   Distinctio realis
   Distinctio essentialis
   Distinctio se totis subiective
   Distinctio se totis obiective

[a tady je asi druhý traktát]
Distinctio essentialis qualiter sit investiganda
Distinctio realis investigatur quadrupliciter
Distinctio formalis investigatur quadrupliciter
Distinctio modalis sive rationalis investigatur quadrupliciter a Beato Thoma et Doctore 
Distinctio ex natura rei
Distinctio se totis subiective
Distinctio se totis obiective

sobota 3. září 2011

Nizozemí 3: Sympozium na Radboud University

Program na dnešek:

William Duba (Fribourg): Metaphysics from A to Z: Franciscan Teaching after Scotus.

Christoph Flüeler (Fribourg): The fate of the Aristotelian Metaphysics at Vienna and Krakow.
POZN.: S prof. Fluelerem jsem měl velmi zajímavé diskuse o tom, jak se vlastně dělají "kritické edice" a jaké netušené možnosti se skrývají v digitalizaci manuskriptů, jejich kolaci, atd. (Flueler pracuje ve Virtual Manuscript Library of Switzerland). S Dubou jsme mluvili o procesu vytváření kritických edic. Je postaven na intuitivním chápáním psychologie přednášení, psaní, opisování. Nikdo, zdá se, zatím v této oblasti nedělal experimenty (Duba zmiňoval psychologii "koginitivních předsudků (biases)" jako potenciální zdroj dalšího výzkumu této otázky). Flueler i Duba si vzali odkaz na Ongovu práci o vlivu psaní na lidskou psychiku a vlivu média na informační obsah (28.9.2010).  Relevantní pro středověk je i práce Michaela Clenchy, 1979, From Memory to Written Record: England 1066-1307.

 (Flueler vlevo, Panaccio vpravo)

Jenny Pelletier (Montréal): The Rel. between Metaphysics and the Sciences in Ockham.

Femke Kok (Nijmegen): How Metaphysical was Metaphysics in the Fourteenth Century? The Metaphysics-commentary of John Buridan.

Daniel D. Novotny (Prague): Elements of Suárez’s Metaphysics.
POZN.: Můj příspěvek sem chronologicky nezapadá - byl jsem pozván, protože organizátory zajímalo vyústění metafyzické tradice v 17. století

pátek 2. září 2011

Nizozemí 2: Sympozium na Radboud University

V Nijmegenu se účastním sympozia "Metaphysics in the Later Middle Ages (XIVth-XVth): Decline or Revival?", které pořádá Center for the History of Philosophy and Science na Radboud University. Program na dnešek:

Fabrizio Amerini (Parma): Metaphysics and the 'Metaphysics' in the later Middle Ages.

Martin Pickavé (Toronto): What is Metaphysics Good For? Reflections on Ockham and Buridan.

Timothy B. Noone (Washington): Scotist metaphysics in fifteenth-century Paris: Nicholas Orbellis, Johannes de Caulaincourt, and Petrus Tartaretus.

Gabriele Galluzzo (Pisa): Some Observations on Paul of Venice's Commentaries on Metaphysics 

Andrea Robiglio (Leuven): Metaphysical issues in the Topics: From Albert ... to John Buridan

Alessandro Conti (L'Aquila): Late medieval Realist and Nominalist Catalogues of the World Compared

čtvrtek 1. září 2011

Nizozemí 1: Nijmegen

Město Nijmegen leží na východě Nizozemí u hranic s Německem. Tři významné osobnosti jsou spojeny s tímto městem: Marsilius z Inghenu (asi 1330–1396), sv. Petr Kanisius (1521–1597) a bl. Titus Brandsma (1881–1942). První dva se zde narodili, Brandsma zde působil. Marsilius byl významný středověký myslitel (viz SEP), Kanisius byl účinný misionář a pedagog, autor obsáhlého shrnutí katolické víry Summa doctrinæ christianæ (GOOGLE sv. 1 2 3 4), a Brandsma byl karmelitánský mučedník z doby nacismu. (Doposud působí institut nesoucí jeho jméno. Brandsma publikoval poměrně málo, série jeho přednášek Carmelite Mysticism Historical Sketches, The Carmelite Press: Darien, IL, 1986, je k dispozici online).

Ale co tu vlastně v Nijmegenu dělám?
Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou.blogspot.com