úterý 19. července 2011

Max Jammer (1915–2010)

Tak jako každým rokem i letos navštívila rodina Adlerů z Izraele Hartmanice. Tentokrát přijel Šimon Adler, nejstarší syn Matityahu Adlera. Šimon je bratrem Arona, který zde byl vloni (viz 21.10.2010) a Šošany. Všichni tři jsou děti Matityahu Adlera, bratra Sinaje Adlera, autora knihy V údolí smrti (30.6.2011). Matityahu založil na počest svého otce Museum Dr. Šimona Adlera na Dobré Vodě, jednalo se o velkou osobnost, na kterou všichni, kdo ho znali, vzpomínají s láskou a obdivem. Podílel se na řadě projektů spojených s budováním státu Izrael (formace policie, velvyslanec ve Švýcarsku, vice-rektor Bar-Illan University, atd.).
Šimon Adler při návštěvě synagogy.

Na večeři s Adlerovými jsem se ovšem dozvěděl ještě jednu zajímavost: manželka Šimona Adlera je dcerou Maxe Jammera, významného izraelského fyzika a filosofa fyziky, spolupracovníka Alberta Einsteina. Již před lety jsem si jeho knihy zařadil na seznam toho "co bych si jednou rád pořádně prostudoval", protože jak po stránce historické tak po stránce systematické patří jeho analýzy fundamentálních pojmů jako je hmota, prostor, síla, současnost, atd. k naprosté špičce. Jammer navíc publikoval i knihu o náboženství Alberta Einsteina a dvě knihy o filosofii kvantové mechaniky: 

Concepts of Space: The History of Theories of Space in Physics. (1954/1993)
Concepts of Force: A Study in the Foundations of Dynamics (1957/1999)
Concepts of Mass in Classical and Modern Physics. (1961/1997)
Concepts of Mass in Contemporary Physics and Philosophy (2000)
The Conceptual Development of Quantum Mechanics (1966/1989)
The Philosophy of Quantum Mechanics: The Interpretations of Quantum Mechanics in Historical Perspective (1974)
Einstein and Religion: Physics and Theology (1999)
Concepts of Simultaneity: From Antiquity to Einstein and Beyond (2006)


Zleva: Šimon Adler, "pan Bobek" (přítel a řidič Matityahu A.), dcera Maxe Jammera, já.

14 komentářů:

  1. To vypadá hodně zajímavě, můžeš sem z toho něco někdy dát :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Rád bych. Některé z Jammerových knih vypadají přístupně, některé se zdají dost obtížné (např. ty o kvantové mechanice). Snad se někdy k pochopení kvantovky dopracuji, předpokládá to ale dobrou znalost matiky a klasické fyziky, tj. zbývá ještě cesta dlouhá a trnitá. :-)

    Dalším fascinujícím autorem k historii a filosofii fyziky je Pierre Duhem.

    OdpovědětVymazat
  3. Nejsem si úplně jist, zda ti matika moc pomůže (klasická fyzika ale jo). I Feynham říkal, že kvantovku nechápe nikdo. Matematicky to lze vždycky nějak vyjádřit, matematických popisů máme třeba i v kvantové kosmologii víc než potřebujeme. Spíš jde o to, co se vlastně v reálu děje a co je to ten "reál", ale s tím právě matika podle mě moc nepomůže. Ale třeba se pletu.

    OdpovědětVymazat
  4. Jo, jak jste si všimli, změnil jsem adresu - udělal jsem si novou, jeden provozovatel chatovacího blogu je posedlý tažením proti anonymitě :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Vítej Mirku mezi námi pod svým pravým jménem! :-)

    Ad matika: znalost základních principů poměrně náročné matematiky pro vyjádření klasické i kvantové fyziky je nutnou podmínkou pochopení těchto teorií, byť nikoli postačující. Proto převažují dobré matematické spisy o kvantovce nad dobrými filosofickými spisy o kvantovce. Nicméně neexistuje dobrý filosofický spis o kvantovce, který by se obešel bez základů matematiky (pokud ano, je to jen na úrovni pohádky).

    OdpovědětVymazat
  6. Určitě souhlasím, že filozofové s fyzikou pracují hodně vágně a nesledují aktuální stav poznání. Ale zatím jsem si nevšiml, že by o filozofické kvalitě těch vyvození rozhodovala znalost matiky. Ale jestli můžu něco doporučit, zkus někdy sledovat diskuse na Aldebaranu (fyzikální diskusní server) - jsou tam jak diskuse na špičkové úrovni, kterým už moc nerozumím, tak výborná vysvětlení, i (a myslím hlavně) pokud jde o klasickou fyziku. Funguje to nakonec podobně jako Wikipedie - když někdo napíše blbinu nebo jednostrannost, další to svým příspěvkem koriguje - a pochopíš to.

    OdpovědětVymazat
  7. Jsou filosofove, kteri s fyzikou pracuji velmi presne. Viz napr. sb. W. L. Craiga a Q. Smitha (eds.), kniha "Einstein, Relativity and Absolute Simultaneity", Routledge (je na Google Books i na library). Soucasni amer. filosofove vedy jsou zhusta zaroven matematiky i fyziky.

    OdpovědětVymazat
  8. No nevím, co jsem zatím četl od Craiga, hlavně zprostředkovaně přes Rojkův web, mě moc nepřesvědčilo, Smith taky moc ne (i když ta jejich diskuse je v některých bodech podnětná - Luboš Rojka si na ní dokonce udělal docenturu :-).

    OdpovědětVymazat
  9. Díky za ty odkazy (Aldebaran má i zajímavý kurs o elektřině a magnetismu). Rád bych se časem dostal na myšlenkovou úroveň odpovídající různým současným teoriím ve fyzice a biologii. Jdu na to od základu, začal jsem u Eukleida. :-)

    OdpovědětVymazat
  10. 1. Craig a Smith to jen editovali. 2. Craig je MNOHEM lepsi nez jeho prezvejkance. (A ta kniha neni o Kalaamu. Je to filosofie casu.)

    OdpovědětVymazat
  11. (Craig je nazorove velmi stabilni. Smith naopak.)

    OdpovědětVymazat
  12. Aha, to jsem si nevsiml, ze vlastne SPOLU neco editovali, myslel jsem, z toho co jsem cetl, ze jsou oponenti.

    OdpovědětVymazat
  13. Jsou to oponenti, kamaradi a spolupracovnici.

    OdpovědětVymazat
  14. Tak, jak by to mělo, být: vzor zkoumajícího společenství.

    OdpovědětVymazat

Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou.blogspot.com