XXI. letní filosofická škola na Sázavě

V červenci proběhla na Sázavě XXI. letní filosofická škola, prý naposledy (alespoň na Sázavě). Stačil jsem navštívit jeden ze dnů Meditace o základech vědy. Přijel jsem hlavně kvůli přednášce Petra Vopěnky o kalkulu, ovšem byl změněn programu a jeho přednáška přeložena na středu (měl jsem s ním ovšem možnost mluvit o řadě věcí, zajímal mě především jeho postoj k aristotelskému pojetí matematiky, které ve svých prvních Rozpravách s geometrií z r. 1989 odmítá). Program byl nakonec následující:

Kateřina Trlifajová: Logika jako matematizace myšlení povstávajících na množství

• Elementární povídání o základních principech myšlení a jeho důsledcích (princip identity, bezespornosti a vyloučeného třetího, viz 20.5.2010, příp. SEP o kontradikci a dialetheismu).
• Trlifajová citovala Alberta Einsteina (kež bych si zapsal přesný zdroj) podle něhož je jedním z největších a neproniknutelných tajemství to, že se matematika týká reálného světa. 
• Jako aristotelik bych řekl, že není žádné tajemství, proč je matematika o reálném světě: vždyť je z něho (více či méně) abstrahovaná. Jedná se o fascinující fakt a podivuhodnou vlastnost světa i našeho rozumu, ale není to tajemství. Tajemstvím se to stává až pro platoniky (Einstein byl tedy asi platonik)
• V nadcházejícím čísle Studií Neoaristotelica 2011-1 k tomuto tématu vyjde výborný úvodní článek Jima Franklina).

Jan Romportl: Pojednání o lidech a přízracích

• Rompolt předložil hypotézu, že tzv. přirozená inteligence a umělá inteligence mohou být nerozlišitelné a tudíž, že AI "již možná mezi námi".

Filip Jaroš: Uchopení zvířecího chování aneb zrození etologie

• Obzvláště dobrá přednáška, mj. o mezích aplikovatelnosti matematiky v některých biologických disciplínách jako kupř. v etologii; 
• Opět bych řekl, že je zde Aristoteles potřeba jako sůl, neboť se jedná o jediného autora u něhož jde filosofie biologie i matematiky spolu dobře dohromady;
• Jaroš napsal doslov k českému překladu Dawkinsova Božího bludu (ještě jsem nečetl). 

Marie Benediktová Větrovcová: Povstávání matematiky 

• Hlavním tématem byl Al-Chwarizmí, asi 780–880 (Al-Chwarizmí byl Peršan narozen v oblasti dnešního Uzbekistánu či snad Turkmenistánu,  je považován za otce algebry, jeho dílo přeložil do latiny Gerard z Cremony, 1114–1187).