Zobrazují se příspěvky se štítkemfakty. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemfakty. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 14. března 2011

Fakty a hodnoty (Moreland/Craig)

Ve své knížce Philosophical Foundations for a Christian Worldview (2003) mají Moreland a Craig pěkný odstaveček k rozlišení faktů a hodnot:

"Uvažme dvě kultury, A a B. V kultuře A se lidé domnívají, že existuje morální povinnost pomoci starším osobám tím, že těmto osobám vezmeme život když zestárnou. V kultuře B je takovýto čin morálně zakázán. Liší se kultury A a B co do hodnot, které vyznávají? Možná, že ne. Možná, že lidé v obou kulturách souhlasí s pravdou morální propozice Nezabiješ nevinnou lidskou bytost. Nicméně, díky rozdílům ve faktuálních názorech (beliefs) kultura A (na rozdíl od kultury B) nemusí považovat zabití zestárlého rodiče jako vraždu. Předpokládejme, že kultura A se domnívá, že své tělo s sebou vezmeme do posmrtného života, kde si s ním na věky obstaráváme potravu. V takovém případě závisí štěstí a bezpečí v posmrtném životě na stavu v jakém je dané tělo v okamžiku smrti a tudíž zabití starší osoby by nebyla vražda, ale morálně odůvodněné odnětí života. Toto alespoň tvrdí členové kultury A. V kultuře B žádné takové názory na posmrtný život neexistují  a tudíž je odnětí života starší osobě aktem vraždy. Kultury A a B souhlasí ohledně morálních hodnot (zavraždit nevinnou lidskou bytost je špatné), ale odlišují se co do svých faktuálních názorů na svět.
       Obecně vzato, fakt či faktuální názor zahrnuje popis toho jaký svět je: empiricky, metafyzicky, nábožensky. Některé popisy nemají nic do činění s morálkou, jako např. "Na stole je lampička." Pokud se nějaký popisný výrok týká morálky, je to výrok o morálce: např. "Většina Američanů se domnívá, že rasismus je špatný (wrong)". Naopak, hodnota či hodnotový názor zahrnuje přijetí nějaké morální propozice, která předepisuje, co by morálně mělo být. Výroky "má se" či "mělo by se" zahrnují předpis. Morální, předpisující výroky jsou morální výroky, např. "Rasismus je špatný" nebo "Rasismus je morálně přípustný." Tyto rozdíly jsou shrnuty v následující tabulce (Rozlišení mezi fakty a hodnotami):

fakt
je
popis
výrok o morálce
hodnota
má se
předpis
výrok morálky

Třebaže rozlišení mezy fakty a hodnotami je poměrně jasné, toto rozlišení bylo užito dvěma zcela odlišnými způsoby. Někteří užívají fakta pro jakýkoli reálný a na myšlení nezávislý stav světa. V tomto pojetí hodnoty nejsou fakta a tudíž nejsou objektivně reálná v myšlenkově-nezávislém světě. Hodnoty se ukazují jako v nějakém smyslu slova subjektivní. Když např. řeknu, že přátelství je hodnotou, říkám tím pouze to, že já sám subjektivně hodnotím přátelství. Druhý, adekvátnější způsob, jak nahlížet na rozlišení mezi fakty a hodnotami, je následující. Za prvé, hodnoty jsou reálné, ve světě se vyskytující, entity. Když např. řeknu, že lidé mají vnitřní hodnotu, říkám tím, že lidé mají vlastnost vnitřní hodnoty bez ohledu na to, zda se někdo domnívá, zda tomu tak je či nikoli. Za druhé máme hodnotové fakty - popisy toho, co by mělo být - a nehodnotové či "pouhé" fakty - popisy toho, co je - a obojí typy faktů jsou reálné. Podle tohoto pojetí rozlišení mezi fakty a hodnotami je rozlišení mezi hodnotovými fakty a "pouhými" fakty. ...
      Rozdíly ve faktuálních názorech mohou hrát důležitou roli v etických nesouhlasech. Znamená to např. když Svědek Jehovův odmítně transfúzi krve a zemře, že tím potvrzuje morální přijatelnost sebevraždy? Vůbec ne. Svědci Jehovovi mohou souhlasit s ostatními, že sebevražda je morálně zakázána. Nicméně, protože věří, že Bůh neschvaluje pojídání krve a transfúze je příklad pojídání krve, tyto faktuální náboženské názory je vedou k následující pozici: Akt odmítnutí transfúze krve není akt sebevraždy ale spíše akt obětování života pro Boha." (kap. 20, 2.1., s. 407-8)

čtvrtek 10. března 2011

Kolář a Svoboda: Logika a etika (Kapitola 3: Fakty a hodnoty)

Jednou z centrálních  otázek metaetiky je vztah mezi faktuálními a hodnotovými soudy (9.3.2011). Co jsou to fakty a hodnoty?

"Fakt je běžně chápán jako stav věcí ve světě, to, jak se věci skutečně mají, bez ohledu na to, co víme nebo co si myslíme. Hodnota naproti tomu je spíše chápána jako význam připisovaný věcem (v širokém slova smyslu), ať už z lidského, či z nějakého obecnějšího hlediska. Tento význam je přitom považován za relevantní pro naše rozhodování v okamžicích volby." S. 33

O rozlišení fakt/hodnota lze uvažovat z hlediska metafyziky/epistemologie, filosofie jazyka či logiky. Podle Koláře/Svobody je klíčem k problematice filosofie jazyka: "K čemu vlastně používáme jazyk, když vyslovujeme faktuální tvrzení a hodnotové soudy?" (s. 34)

Nejprve k faktům. Je třeba rozlišit (a) fakty jako konstituenty světa (Russell, Wittgenstein), (b) fakty jako pravdivá tvrzení (Frege, Moore).
 
"Podle prvního pojetí, které je spojeno především s doktrínou logického atomismu a s tradičními [= pro Koláře/Svobodu raná analytická filosofie, nikoli např. tradiční scholastika!] verzemi korespondenční teorie pravdy, jsou fakty konstituenty světa: jsou to jakési strukturované celky, složené z věcí spolu s jejich vlastnostmi a vzájemnými vztahy. Souhrnem takových celků, faktů je pak svět. Takto chápané fakty jsou považovány za entity, díky jejichž existenci jsou některá tvrzení pravdivá. Podle druhého pojetí jsou fakty prostě pravdivá tvrzení (propozice, soudy) samotná." S. 36

V rámci pojetí faktů jako konstituentů světa se autoři věnují explikaci korespondenční teorie pravdy pomocí pojmů truthmaker (pravditel), truthbearer (pravděnec) a strukturální isomorfie. V rámci pojetí faktů jako pravdivých propozic ukazují na redundanci jednoho z pojmů (pravda či fakt jsou vzájemně definovatelné). Zmiňují i rozlišení na "tvrdá fakta" (nezávislá na myšlení a jazyku) a "měkká fakta" (institucionální či mentální).

Nyní k hodnotám.

"Není asi nikterak překvapivé, že neexistuje žádná všeobecně uznávaná definice pojmu hodnoty přijatelná pro všechny ... disciplíny. Stejně tak málokoho překvapí, že i v rámci jednotlivých oborů se můžeme setkat s množstvím různých, vzájemně značně odlišných pojetí tohoto pojmu. Přesto se obvykle při vymezování pojmu hodnoty zmiňují tři rysy:
      1) hodnoty souvisejí s lidskými potřebami a zájmy,
      2) hodnoty souvisejí s rozhodováním, jak jednat,
      3) hodnoty souvisejí s normami.
Tyto rysy jsou spolu přirozeně navzájem spjaté a jednotliví autoři se odlišují v tom, na který z nich kladou důraz." s. 46-7.

Základní dělení hodnot:
- relativní ("nepravé", instrumentální, mimo-morální), např. dobrý nůž - dobrý k nějakému účelu
- absolutní ("pravé", vnitřní, morální), např. dobrý člověk - nezvtahujeme k nějakému účelu

Z hlediska metafyziky jsou hodnoty považovány za jedno z následujících:
(a) objektivně existující vlastnosti (hodnotový realismus, který nabývá různých forem např. naturalismu)
(b) subjektivní vytvářené vlastnosti
(c) ne-vlastnosti, např. postoje (emotivismus)

-----------
(O hodnotách jsem již kdysi z hlediska analytické tradice psal, ovšem nikoli v kontrastu s fakty - viz 27.8.2010)

Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou.blogspot.com