Hlavním rámcem Novákovy knihy je určitá historická verze ontologického důkazu Boží existence. Tato verze je specifická svou důslednou vazbou na aristotelské pojetí vědy. Jak výstižně říká podtitul knihy: "Scotův důkaz Boží existence jako vrcholný výkon metafyziky jakožto aristotelské vědy."
Novák nejprve poukazuje na podobnost mezi filosoficko-teologickým projektem sv. Anselma a bl. Jana Dunse Scota. Už kupříkladu úvodní modlitba Scotova traktátu De primo principio a začátek slavné druhé kapitoly Anselmova Proslogionu vykazují spřízněnost: "Pane, náš Bože, když se Tě svůj služebník Mojžíš jako svrchovaného učitele pravdy dotazoval na své jméno, které by oznámil synům Izraele, Ty jsi mu své požehnané jméno odhalil slovy: "Já jsem, který jsem". Věděl jsi totiž, co je o Tobě schopen pochopit rozum smrtelníků. Ty jsi pravé Bytí, ty jsi celé Bytí. V to věřím, a to bych chtěl, bude-li mi to možné, i vědět. Pomoz mi, Pane, v mém zkoumání toho, kam až může dospět náš přirozený rozum ve svém poznání pravého Bytí, jímž jsi Ty, vyjde-li od jsoucna - pojmu, který jsi o sobě Ty sám vypověděl. [De primo principio]"
A Anselm o 230 let dříve: "Nuže, Pane, který dopřáváš víře nahlédnutí, dej mi, abych nahlédl, nakolik uznáš za vhodné, že jsi, jak věříme, a že jsi tím, co věříme." [Proslogion 2]
Jak jsem již napsal výše, Scotovo pojetí jistého poznání Boží existence je specifické svou důslednou aplikací (určitým způsobem recipované a rozvinuté) aristotelské metodologie. Novák se ve své knize zaměřuje právě na tuto aristotelskou metodologii: "Cílem této práce je ukázat právě toto epistemologické pozadí Scotova projektu jistého přirozeného poznání Boží existence: ukázat, jak Scotův propracovaný důkaz Boží existence organicky vyrůstá z jeho obecné, na aristotelských základech vybudované teorie vědy, aplikované na ontologicky pojatou metafyziku. Proto bude východiskem práce rozbor aristotelského pojetí vědy, z něhož Scotus vychází a které dále prohlubuje. V dalším kroku se podrobně zaměříme na samotnou Scotovu recepci aristotelské koncepce vědy a budeme analyzovat jednotlivé problémy spojené se Scotovou teorií vědy, jako je otázka jednoty vědy, předmětu vědy, či struktury vědecké argumentace. ... V následující části se pak již obrátím ke Scotově aplikaci obecné teorie vědy na metafyziku. ... Na základě takto provedené analýzy se ukáže ryze ontologický charakter Scotova zralého pojetí metafyziky ... V závěru práce se pokusím nahlédnout, jak právě toto ontologické pojetí metafyziky ve Scotově koncepci nevyhnutelně získává "teologický" rozměr a organicky spěje k poznání Boha jako svému naplnění." s. 15-16
Žádné komentáře:
Okomentovat