Dnes (a zítra) probíhají na VOŠP ve Sv. Janu p. Skalou absolventské zkoušky. Zkouška se skládá z obhajoby diplomové práce, zkoušky z angličtiny či němčiny a z odborných předmětů (pedagogika, psychologie a filosofie či teologie). Šest studentek dálkového studia si zvolilo filosofii. Celkově jsem byl příjemně překvapen jak důkladně se na zkoušku připravily. Po celá léta výuky na VOŠP i na ČZU mám dojem, že ve srovnání s množstvím informací a hloubkou porozumnění v jiných předmětech (psychologie, pedagogika, ekonomika, atd.) je to, co přednáším a zkouším ve filosofii, velmi velmi velmi elementární. Zatím jsem ovšem nikdy nezaslechl ohlas, že filosofie jako předmět je snadný. Naopak, filosofie všem připadá nesmírně obtížná (byť vesměs převažují dobré ohlasy: "bylo to moc obtížné, ale moc jsem se naučila" - ovšem ne všechny ohlasy jsou pozitivní, obzvláště letošní semestr byl pro mě zklamáním, setkal jsem se totiž i se studentkami, které se mi nepodařilo vůči filosofii ani v nejmenším naklonit!).
Čím to je, že filosofie je všeobecně považována za něco obtížného a nesrozumitelného? Plantiga prý kdysi řekl, že filosofie je prostě "hard thinking about something". To by bylo vysvětlení. Možná je ze své vlastní povahy filosofování námahou a tu někteří zásadně odmítnou. Ať je to jak je to, jako učitel filosofie bych měl spíše hledat lepší a lepší metody a témata jak k filosofování motivovat. Jak víme ze sportu či z jiných aktivit, člověk pro radost a při správné motivaci podstoupí mnohé námahy a často si toho ani nevšimne.
Mam dojem, ze filosofie neni moc obtizna logicky, ale pojmove: pro nektere je tezke jeji pojmy nasat ci s nimi dal pracovat. Navic filosofie byva prvni predmet, kde se po nas opakovane chce predlozit argument, i kdyz neni po hned po ruce.
OdpovědětVymazatI matika napr. se vesmes uci jako souhrn zavedenych algoritmu. Zak, ktery dostane ulohu, vi dost presne, kde hledat, co zkouset. Ne tak ve filosofii.
OdpovědětVymazat