pondělí 27. června 2011

Polsko 1 a 2 (Krakow)

Téměř po roce jsem se opět vypravil do Polska (viz 12.10.2010), ovšem tentokrát pracovně, a to na konferenci Filosofie náboženství v 21. prvním století. Hlavním organizátorem konference je Janusz Salamon, který v současnosti pracuje na Metropolitan University v Praze. Je to nový člen redakční rady Studia Neoaristotelica a byť je vzdělán především v analytické filosofii náboženství (studoval u Richarda Swinburna), zabývá se i módními tématy "globální etiky" (v tom se mu podobám, byť u mne je to z nouze ctnost a přinejmenším pro příští semestr své angažmá v multikultuním a environmentálním vzdělávání suspenduji).

Do Krakova jsem dorazil jsem v neděli ráno po relativně dobré noci ve vlaku (cestoval jsem s bankovním statistikem a studentkou hry na barokní příčnou flétnu). Prvni den jsem zašel na mši sv. do wawelské katedrály, úspěšně zvládnul zpověď v lámané polštině u dominikánů (na počest bl. Jana Pavla Velikého) a odpoledne si prošel město, vč. židovské čtvrti Kaimierz, kde se koná velký festival židovské kultury.

Wawelský hrad od Visly


Pondělní program konference:

Richard Swinburne: "Proč se Hume a Kant zmýlili ve svém odmítnutí přirozené teologie"
  • Přirozená teologie byla důležitá a samozřejmá (byť třeba ne až tak zásadně) pro celou křesťanskou tradici. Ránu ji zasadil Hume a Kant. Hume aplikuje svůj principy poznatelnosti (všechny ideje jsou složeny z jednoduchých vjemů, impressions) na kauzalitu tak, že prý příčinnost "nevidíme". Zdá se jakobychom vnímali jen B opakovaně následující po A. Swinburne pomocí různých metakriterí "funkční teorie" ukazuje, že Humovo stanovisko není plauzibilní. Kant podobně pracuje s Humeovským pojetím kauzality.
  • Historická poznámka: Kant umírá v r. 1804, takže byl příliš starý na to, aby docenil význam Daltonovy atomické teorie, která položila pevné základy vědy o "nepozorovatelném" (do té doby se jednalo o pouhé nepodložené spekulace a proto si Kant mohl dovolit odmítnou "metafyziku")
  • V čem Swinburne souhlasí s Kantem: ontologický důkaz je neplatný a atribut logické nutnosti je inkoherentní (a nikdo ho nezastával před Anselmem).
Eleonore Stump: "Láska a teorie ospravedlnění (atonement)"
  • podle Anselma Bůh nenávidí hříšníky, kdežto podle Tomáše je miluje hříšníky a nabízí jim neustále odpuštění (ať už ho kontinuálně odmítají či nikoli)
  • Anselmovo pojetí nekompatibilní s podstatou lásky
Paralelní sekce (výběr):
Christian Tapp, "Non est procedere in infinitum – Tomáš a moderní logika" (vynikající příspěvek)Petr Dvořák, "Pojmy a priori a a posteriori v důkazech božské existence"
Vlastimil Vohánka a Daniel D. Novotný, "Trojice a pravděpodobnost: Metateorie Trojice a apologetika"
Peter Forrest:"Na obranu antropomorfického teismu"
Yujin Nagasawa: "Hickův pan(en)theistický monismus"
Paul O’Grady: "Tomáš a naturalismus" (vynikající příspěvek)
Daniel von Wachter: "Zázraky a svobodné činy člověka nejsou porušením přírodních zákonů"

Ad von Wachter: zázrak (intervence Boha) není porušením zákona přírody (kontra Hume); byly by jimi, pokud by zákony přírody implikovaly opakování následnosti (regularity of succession), ovšem protože neimplikují tak nejsou; zákony nejsou ne-akcidentální následnosti, ale říkají toto "jestliže je dán stav věcí x a nic jiného nepůsobí, tak y (podmíněná regularita)". Von Wachter kritizoval Swinburna, že zázraky jsou "neopakovatelné výjimky".

Ad my: S Vlastou Vohánkou jsme prezentovali argument vyvozující nemožnost "silné křesťanské apologetiky" z toho, co nazýváme "standardní meta-scholastickou teorii Trojice", podle níž je bezrospornost doktríny jednoho Boha ve třech Osobách nenahlédnutelná. Tato metateoretická pozice je v katolické tradici buď závazná (přes tzv. mysterium stricte dictum) anebo alespoň převažující a standardní. Nemožností "silné křesťanské apologetiky" máme na mysli nemožnost důkazu nenulové logické pravděpodobnosti křesťanství. Tento závěr se zdá skeptický či extrémně "negativně-teologický", ovšem je třeba si uvědomit, že náš argument pouze kritizuje nemožnost důkazu logické pravděpodobnosti, nikoli nemožnost justifikace křesťansté víry či jiné slabší, např. epistemické pravděpodobností argumenty. (O tom jsme ale v příspěvku nemluvili).
 ----------
Vlastova zpráva z našeho vystoupení:
"Wainwright liked our contribution on the Trinity and Probability, Swinburne was satisfied by our concession that our conclusion was very limited and not so skeptical as it could seem. Peter Forrest has funny red hair. Tomorrow my colleague [Lukáš Novák]  will prove to Swinburne God's existence is S5-necessary."

Žádné komentáře:

Okomentovat

Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou.blogspot.com