Při své první cestě do Ašchabádu jsem několik dní hledal Apoštolskou nunciaturu, která zatím slouží jako jediné místo pro pravidelné katolické bohoslužby v této uzavřené pouštní zemi:
Na rozdíl od jiných zdejších velvyslanectví se jedná o velmi skromnou budovu běžného turkmenského typu:
Mše svatá trvala dvě hodiny a byla působivou směsicí charismatických, katolických a místy i pravoslavných prvků. Hlavním tématem bylo loučení se třemi mladými Slovenkami a jedním Ukrajincem, kteří zde sloužili půl roku jako misionáři. Během mše svědčili o svých zkušenostech ze své činnosti a promítali fotografie. Navštívili nejrůznější částí této veliké země, od dalekého východu u afghánských hranic až po pobřeží Kaspického moře na západě. Po mši se několik misionářů fotilo se svými turkmenskými přáteli (celkem bylo ale na mši více než 60 lidí):
Velmi působivá zkušenost, myslím, že tak nějak vypadala setkání prvních křesťanů.
Žádné komentáře:
Okomentovat