Obroda (analytické) metafyziky? - Co je to metafyzika?

Gracia jednotlivé pokusy o definici metafyziky kritizuje a v kap. 7 navrhuje následující:

Metafyzika je ... [filosofická disciplína], která se snaží 
     (a) identifikovat nejobecnější kategorie, 
     (b) definovat nejobecnější kategorie, příp. pokud to není možné, popsat je tak, abychom je mohli identifikovat,
     (c) určit vztahy mezi nejobecnějšími kategoriemi, 
     (d) zasadit méně obecné kategorie do těch nejobecnějších, 
     (e) určit vztahy méně obecných kategorií k těm nejobecnějším, včetně těch do kterých nepatří. (Metaphysics and Its Task, s. 140)

Pro hlubší pochopení by tato definice potřebovala obšírný vysvětlující komentář, ponechme ji ovšem na její intuitivní úrovni. Pro naše účely upozorněme jen na to, že kategorie chápe Gracia v širokém smyslu slova jako cokoli vyjádřeného predikáty, tj. kategorie mohou zahrnovat i to, co je tradičně nazýváno transcendentálie (viz); kategorie mohou být jazykové, pojmové i věcné (s. 134) a nemusí být neredukovatelné, vyčerpávající a vylučující se (s. 137). Metafyzika je podle Gracii „kategoriálním základem všech našich názorů, všeho našeho poznání. Jakožto náhled na naše nejobecnější kategorie a na vztahy méně obecných kategorií k těm nejobecnějším, je metafyzika pojmový základ všeho dalšího, co víme.“ (s.140).

Metafyziku lze dělit na obecnou (týkající se nejobecnějších kategorií) a speciální (týkající se méně obecných kategorií). (s. 149)

Samo jméno 'metafyzika' není příliš vhodné, protože "v dějinách této disciplíny bylo [toto jméno] užito ke zdůrazňování toho, že se tato disciplína zabývá něčím vně tohoto světa, něčím, co není materiální, či že tato disciplína přichází za studiem fyziky (která se nazývala 'přírodní filosofie'). ... tyto interpretace disciplíny jsou nešťastné, protože tato disciplína se nezabývá exklusivně tím, co je mimo tento svět či tím, co je immateriální." (s.152). Jedná se ovšem o jméno tak zaběhnuté a tradiční, spojené např. s Aristotelem či Suarezem, že z historických a pragmatických důvodů nemá smysl je odmítat.

Výstižnější než 'metafyzika' je jméno 'první filosofie', pokud chápeme správně onu prioritu naznačenou výrazem 'první': nejedná se o prioritu ontologickou (že by metafyzika výlučně studovala např. Boha), ani epistemologickou (že by její studium muselo předcházet studiu jiných disciplín), ale logickou (studuje nejobecnější základy poznání, které jsou implikovány všemi partikulárnějšími naukami) (s. 151)