Metafyzická fyzika: chvála strojů

Jako dítě a mládežník jsem tedy hltal kosmologickou literaturu a občas se nadchl pro nějaký vědní obor: rodiče mi opatřili hvězdářský dalekohled (z NDR z umělohmotnými čočkami), později jsem se nadchl pro mikroskop (zvětšení tuším až 250x), ještě později pro počítač (Atari 800XE). Zkoušel jsem také vyvolávat fotografie v černé komoře a dělat "chemické pokusy". Naneštěstí jsem nesledoval princip od jednoduššího ke složitějšímu a neměl jsem trpělivost se základními prvky dané vědy. Chtěl jsem hned přikročit k tomu nejpokročilejšímu (a protože se mi to nedařilo, získal jsem dojem, že je to moc složité a je to nad síly mého porozumnění). O základních principech mechaniky jsem také neměl ponětí, nebyv kutil (byv ovšem nadšeným Merkuristou). Chyběl mi Eukleidés! "Vyhlédni co nejjednodušší prvky a slož z nich vše ostatní".  Stačí umět zkonstruovat body, (prodloužitelné) úsečky a kružnice a máš tu geometrii v celé své kráse ... (15.7.2011)

Např. v aplikované mechanice (strojírenství) slouží jednoduché stroje jako základní prvky, z nichž se (podobně jako u Eukleida), skládá vše ostatní (viz www.techmania.cz):

• páka (Archimédův důkaz: www.cut-the-knot.org)
• klín
• nakloněná rovina
• kladka 
• kolo na hřídeli
• šroub

V pozadí užitečnosti aplikované mechaniky dále stojí fakt, že jednoduché stroje nám usnadňují práci, protože nám umožňují působit menší silou. (A také náhled, že usnadnění práce není totéž co umenšení práce: jednoduché stroje nám práci nezmenšují, pouze musíme působit silou po delší dráze).

Geometrie a mechanika se po staletí a tisíciletí zdály jen hračičkami, seriózní hledači nejjazších ("metafyzických") odpovědí se přeci k takovým "nízkým vědám či uměním" nebudou snižovat. Ironií dějin nakonec geometrie a mechanika převálcovala metafyziku co do společenského vlivu. Co nabízí geometrie a mechanika vidíme kolem sebe, co může nabídnout metafyzika? Může jen tak něco nabízet, aniž by se dostala na srovnatelnou myšlenkovou úroveň jako je geometrie a mechanika? Je na ní?

Obroda (analytické) metafyziky?

Graciova definice metafyziky je velmi široká. Protože kategorie mohou být jazykové, pojmové i věcné (s. 134), různé formy ne-realistických zkoumání lze v jeho pojetí taktéž klasifikovat jako metafyziku. Nejen Aristotelés a racionalisté, ale i empiricisté a Kant vyhovují Graciově definici (viz moje aplikace Graciova pojetí na Huma).

Není proto divu, že metafyzika v Graciově smyslu je "nevyhnutelná a nezničitelná". Otázku po obrodě metafyziky v analytické tradici (viz 23.5.2011) by tedy bylo třeba chápat trochu specifičtěji: lze v analytické tradici zaznamenat posun od silných anti-spekulativních empiristických forem metafyziky k formám realistickým a spekulativním (= jdoucích za bezprostřední zkušenost)? Stručná odpověď je "ano". Z čistě empirického-sociologického hlediska lze zaznamenat nový zájem o analytickou metafyziku, více či méně podobnou formám tradičním. Dokladem toho je mj. záplava anglo-amerických publikací k metafyzice (viz 16.5.2011) či poměrně velký zájem o loňskou konferenci na Strahově (viz 26.10.2010).

Móda samozřejmě není argument a doporučení. Navíc obroda analytické metafyziky není všeobecně vítaným a uznávaným faktem. V Česku jsou popularizovány práce "post-analytických" filosofů, kteří považují nejen metafyziku, ale veškeré formy realismu za scestné (viz např. sborník z r. 1985, kritickou recenzi Henryho H. Veatche, a přehledný článek Jaroslava Peregrina). Čerstvě lamentuje rozvoj analytické metafyziky Bas van Fraassen v Empirical Stance z r. 2002 (jedná se podle něho o "únos" analytické tradice a "falešné vědomí") a Hilary Putnam v Ethics without Ontology z r. 2004.

Přesto by se měli i nepřátelé tradiční metafyziky vážně a (sebe-)kriticky zamyslet: Proč metafyzika, obzvláště ve svých silnějších realistických formách, znovu a znovu povstává k životu?  Jedná se o projev trvalé tendence lidského ducha proniknou k pravdě? Či naopak neschopnosti osvobodit se jednou provždy od iluzí?

Obroda (analytické) metafyziky? - Co je to metafyzika?

Gracia jednotlivé pokusy o definici metafyziky kritizuje a v kap. 7 navrhuje následující:

Metafyzika je ... [filosofická disciplína], která se snaží 
     (a) identifikovat nejobecnější kategorie, 
     (b) definovat nejobecnější kategorie, příp. pokud to není možné, popsat je tak, abychom je mohli identifikovat,
     (c) určit vztahy mezi nejobecnějšími kategoriemi, 
     (d) zasadit méně obecné kategorie do těch nejobecnějších, 
     (e) určit vztahy méně obecných kategorií k těm nejobecnějším, včetně těch do kterých nepatří. (Metaphysics and Its Task, s. 140)

Pro hlubší pochopení by tato definice potřebovala obšírný vysvětlující komentář, ponechme ji ovšem na její intuitivní úrovni. Pro naše účely upozorněme jen na to, že kategorie chápe Gracia v širokém smyslu slova jako cokoli vyjádřeného predikáty, tj. kategorie mohou zahrnovat i to, co je tradičně nazýváno transcendentálie (viz); kategorie mohou být jazykové, pojmové i věcné (s. 134) a nemusí být neredukovatelné, vyčerpávající a vylučující se (s. 137). Metafyzika je podle Gracii „kategoriálním základem všech našich názorů, všeho našeho poznání. Jakožto náhled na naše nejobecnější kategorie a na vztahy méně obecných kategorií k těm nejobecnějším, je metafyzika pojmový základ všeho dalšího, co víme.“ (s.140).

Metafyziku lze dělit na obecnou (týkající se nejobecnějších kategorií) a speciální (týkající se méně obecných kategorií). (s. 149)

Samo jméno 'metafyzika' není příliš vhodné, protože "v dějinách této disciplíny bylo [toto jméno] užito ke zdůrazňování toho, že se tato disciplína zabývá něčím vně tohoto světa, něčím, co není materiální, či že tato disciplína přichází za studiem fyziky (která se nazývala 'přírodní filosofie'). ... tyto interpretace disciplíny jsou nešťastné, protože tato disciplína se nezabývá exklusivně tím, co je mimo tento svět či tím, co je immateriální." (s.152). Jedná se ovšem o jméno tak zaběhnuté a tradiční, spojené např. s Aristotelem či Suarezem, že z historických a pragmatických důvodů nemá smysl je odmítat.

Výstižnější než 'metafyzika' je jméno 'první filosofie', pokud chápeme správně onu prioritu naznačenou výrazem 'první': nejedná se o prioritu ontologickou (že by metafyzika výlučně studovala např. Boha), ani epistemologickou (že by její studium muselo předcházet studiu jiných disciplín), ale logickou (studuje nejobecnější základy poznání, které jsou implikovány všemi partikulárnějšími naukami) (s. 151)

Obroda (analytické) metafyziky? - Co je to metafyzika?

Podle objektu dělí Gracia definice metafyziky do tří skupin (Metaphysics and Its Task, kap. 3):
A. Všechno
     1. Bytí a nebytí (jsoucno a nejsoucno)
     2. Bytí (jsoucno)
     3. Bytí jakožto bytí (jsoucno jakožto jsoucno)
     4. Transcendentální bytí (jsoucno)
B. Něco obecného
     1. Transcendentálie (jsoucno jakožto jsoucno a jeho vlastnosti)
     2. Transcendentální vlastnosti jsoucna jakožto jsoucna
     3. Kategoriální bytí (jsoucno)
     4. Reálné bytí (realita)
     5. Existenční bytí (existence)
     6. Esenciální bytí (esence)
     7. Formální bytí (formy)
     8. Přirozené bytí (přirozenost)
     9. Substanční bytí (substance)
     10. Příčinné bytí (příčiny)
     11. Poznatelné (intelligibilní)
C. Něco jednotlivého
     1. Bůh
     2. Nutná jsoucna
     3. Immateriální jsoucna
     4. Osoby
     5. Nejzažší příčiny
     6. Vztahy
     7. Abstraktní entity
     8. Pojmy
     9. Vědomí/žitý svět/fainomena
     10. Noumena
     11. Jazyk
     12. Texty
     13. Významy
     14. Propozice
     15. Předpoklady/první příčiny
     16. Cíle
     17. Nejobecnější predikáty
     18. Kombinace 
.
Podle metody dělí Gracia definice metafyziky do jedenácti skupin (Metaphysics and Its Task, kap. 4):
A. Autoritativní/neautoritativní
B. Apriorní/aposteriorní
C. Induktivní/deduktivní
D. Diskurzivní/intuitivní
E. Deskriptivní/preskriptivní
F. Analytická/vysvětlující/syntetická
G. Experimentální/pozorovací
H. Běžný rozum/neběžný rozum
I. Historická/ahistorická
J. Fenomenologická
K. Dialektická
.
Podle cíle dělí Gracia definice metafyziky do pěti skupin (Metaphysics and Its Task, kap. 5):
A. Teoretická
B. Praktická
C. Ideologická
D. Estetická
E. Kritická
.
Podle propozic dělí Gracia definice metafyziky do pěti skupin (Metaphysics and Its Task, kap. 6):
A. Odlišné subjekty a predikáty
B. Analytické a priori
C. Syntetické a priori
D. Syntetické a posteriori
E. Bezesmyslné považované za smysluplné