Kateřina Trlifajová: Logika jako matematizace myšlení povstávajících na množství
- Elementární povídání o základních principech myšlení a jeho důsledcích (princip identity, bezespornosti a vyloučeného třetího, viz 20.5.2010, příp. SEP o kontradikci a dialetheismu).
- Trlifajová citovala Alberta Einsteina (kež bych si zapsal přesný zdroj) podle něhož je jedním z největších a neproniknutelných tajemství to, že se matematika týká reálného světa.
- Jako aristotelik bych řekl, že není žádné tajemství, proč je matematika o reálném světě: vždyť je z něho (více či méně) abstrahovaná. Jedná se o fascinující fakt a podivuhodnou vlastnost světa i našeho rozumu, ale není to tajemství. Tajemstvím se to stává až pro platoniky (Einstein byl tedy asi platonik)
- V nadcházejícím čísle Studií Neoaristotelica 2011-1 k tomuto tématu vyjde výborný úvodní článek Jima Franklina).
- Rompolt předložil hypotézu, že tzv. přirozená inteligence a umělá inteligence mohou být nerozlišitelné a tudíž, že AI "již možná mezi námi".
- Obzvláště dobrá přednáška, mj. o mezích aplikovatelnosti matematiky v některých biologických disciplínách jako kupř. v etologii;
- Opět bych řekl, že je zde Aristoteles potřeba jako sůl, neboť se jedná o jediného autora u něhož jde filosofie biologie i matematiky spolu dobře dohromady;
- Jaroš napsal doslov k českému překladu Dawkinsova Božího bludu (ještě jsem nečetl).
- Hlavním tématem byl Al-Chwarizmí, asi 780–880 (Al-Chwarizmí byl Peršan narozen v oblasti dnešního Uzbekistánu či snad Turkmenistánu, je považován za otce algebry, jeho dílo přeložil do latiny Gerard z Cremony, 1114–1187).
